Co na dno klecí

Zdravim kolegové.
S piskem a štěpkami byl spojen i problėm, že to litalo všude a byl ukrutný bordel. Proto je asi kolikrat lepši nedat tam nic. S novinami či papirem byl zase spojen problem, že mi to dost často trhali na kusy.
Upřimně, kdybych teď dělal nové klece, šel bych do toho systemu od Italů. Sice cena neni zrovna nejnižši, ale i tak. Ale to se mě teď netýká.
Teď řeším spiš jiné treninkové klece. Nedal jsem si poradit a udělal si je sám ( a to psal p.Siman ať si je nedělám sám a necham to na ty co tomu rozumí ) no tak druhý pokus dostanou šanci... Tak uvidime

Ale kdyby bylo vše tak automatické jak psal p.Jaroš tak by nás to přece nebavilo a nebylo by ani o čem diskutovat. To by pak i na výstavy mohly jezdit vlakem a nám přivezt jen ty medaile ale doba jde kupředu a kdo ví čeho se dočkame....

Dobrý večer.

Len dám do pozornosti, že trus je výborný indikátor zdravotného stavu jedincov. Preto je vhodné (aspoň ja sa tým riadim) dať na dno klietky taký podklad, aby som v každej chvíli videl, čo sa deje. Zatiaľ som ostal pri papieri.

JS

Dobrý deň!
Na túto tému sa už písalo aj v časopise Avicultural Journal a môžete si o tom prečítať v článku www.birdsnways.com/wisdom/ww12eiii.htm . Píše sa tam aj o škodlivosti niektorých materiálov pre zdravie vtáctva.

V.M.

Dobrý den.
Děkuji panu Makovickému za odkaz. Článek je zajímavý. Osobně jsem vyzkoušel také několik druhů podestýlky. Zatím zůstávám u papíru. Jak napsal Jožka, mám přehled o konzistenci, barvě a složení trusu. To považuji za zásadní, protože ihned vidíme případnou změnu a lze tak rychle v případě potřeby reagovat. M.V.

Dobré odpoledne, přispívám taky.
Asi jednoznačně vyhrává papír, nejlépe v rolích, ovládaný manuálně či motoricky možno i s integrovanými spínacími hodinami.
Papír novinový bych asi nepoužíval. Kdysi se tiskl text i obr. barvama obsahující olovo. Jak je to dnes nevím, ale jestli je použita nahrážka, ta taky eko nebude.
Můj koncept „Nová sestava klecí“ však neustále bojuje s argumenty pro a proti jako Jin a Jang.
Na jedné straně hygiena, údržba a ekonomika chovu a na druhé straně alespoň minimální návrat k přírodnímu prostředí ptáků.
Jinak, malá plastová klec s papírem na dně a obsluhou všech alimentárních a reprodukčních systémů je obslužně rychlá, 100% hygienická a kontrolovatelná.
Větší „bednová klec“ (překližka, OSB apod.) se šuplíkem v kterém je na dně písek nebo štěpka je hezčí a prostředí pro ptáky přirozenější.
Osobně půjdu touto druhou cestou, i když si uvědomuji veškerá negativa. Netvrdím, že se ponaučím a přejdu do varianty „papír“ později.
K věci – 12 klecí (700x400x400), konstrukce 12mm OSB deska, nerez mřížka, osazena hlubokým (vysokým) dnem (nerez) cca 70mm. Po celé ploše dna nerezové síto. Pod sítem štěpka-buk.
Inspiraci jsem našel u dlouholetého holandského chovatele. Rozdíl proti obrázku je ten, že nerezové síto je v prostoru nad štěpkou a zamezuje ptákům přímí styk s trusem. Velikost oka ještě zvážím.
mk