Řadu chovatelů může udivit název „vlhčená semena“, a ne naklíčená nebo máčená. Tento termín zde uvádím úmyslně. V chovatelské praxi existuje mnoho způsobů vlhčení semen. V principu jde o dva základní faktory – teplotu potřebnou k vlhčení a délku ponoření semen ve vlhčící lázni. Při konzervativní metodě vlhčení semen se jedná o jejich ponoření do vodní lázně o teplotě 25-30°C a podle délky ponoření (12-24 hod) dostáváme pak nabobtnalá (12 hod) nebo předklíčená (24 hod) semena, která pak při jejich opláchnutí a umístění mimo vodní lázeň, ale do vlhkého prostředí (např. síto, cedník apod. ), během dalších 6-12 hod začnou plně klíčit. Tato semena můžeme zkrmovat ve všech třech fázích jejich aktivace – nabobtnalá(máčená), předklíčená i již plně klíčící. Uvedená konzervativní metoda má jedinou výhodu a tou je její energetická nenáročnost. Na druhé straně má ale řadu nevýhod, především dietetických, ale i veterinárních, které mohou vést (a také často vedou) k poruchám trávení, až k závažnějším onemocněním a to nejen trávicí soustavy. I když chovatel bude před namočením proplachovat semena sebelépe, nelze je zcela zbavit příměsí, ze kterých jsou nebezpečné především plísně (i podpovrchové), kvasinky a řada patogenních bakterií. Dále se mohou objevit někteří prvoci, ale i roztoči. Při teplotě lázně okolo 25-30 °C vzniká „živný roztok“ pro zmnožení především plísní, ale i některých bakterií a prvoků. Navíc je doba ponoření do této lázně velmi dlouhá. Progresivní metoda odstraňuje většinu nedostatků, uvedených u konzervativní metody a navíc celkem výrazně zkracuje dobu ponoření semen do vodní lázně. Její jedinou nevýhodou je větší energetická a tím i ekonomická náročnost. Teplota lázně, do které jsou semena ponořena - 60°C, celkem spolehlivě zamezí zmnožení plísní a některých prvoků. Naopak se může stát živnou „půdou“ pro řadu druhů patogenních bakterií. Tento problém se dá velmi jednoduše odstranit. Postačí okyselit lázeň několika kapkami např. citrónové šťávy nebo jablečného octa. Lze také použít některé z komerčně vyráběných okyselovadel, extrakt některých bylin, které mají dezinfekční nebo i fungicidní účinky. V kyselém prostředí nedochází ke zmnožení patogenních bakterií a vlhčená semena jsou pak z pohledu dietetického i veterinárně-preventivního výrazně hodnotnější. Ponořením semen do lázně o uvedené teplotě (cca 60-65°C) lze dosáhnout jejich nabobtnání (postačí 2-3 hodiny podle druhu semen). Pro získání semen předklíčených či plně klíčících postačí tato ponechat po dobu 6-8 hodin mimo vodní lázeň, ale ve vlhkém prostředí. Uvedená metoda má tedy řadu výhod, především veterinárně preventivních. Vyšší energetickou náročnost lze částečně odstranit tím, že semena necháme v této lázni nabobtnat a jejich další aktivaci (předklíčení nebo plnou klíčivost) dosáhneme jinak. Po nabobtnání semen výše uvedeným progresivním způsobem tato přemístíme do nakličovacího „přístroje“ , kterým je soustava , nejlépe plastových, misek. Spodní díl je naplněn vodou (můžeme opět okyselit nebo přidat bylinný extrakt) nebo hydroskopickým substrátem (např. kramzit, kočkolit), který je schopen absorbovat dostatečné množství vody a tu následně zvolna uvolňovat. Další misky (počet je odvislý od potřebného množství aktivovaných semen) jsou také plastové (lépe je i průhledné, aby bylo možné sledovat průběh aktivace), ale mají jemně perforované dno, aby sice nedošlo k vypadávání semen, ale zároveň mohla vlhkost vzlínat vzhůru. Poslední (víčko) je opět neperforovanou plastovou nádobou. Nabobtnalá semena získaná po dvou až čtyřech hodinách pomocí uvedené progresivní metody nakličování, umístíme do tohoto „minipařníku“, kde dojde k dalšímu vývoji. Jeho rychlost lze obecně těžko stanovit, protože je ovlivněna řadou faktorů – teplota prostředí, vlhkost, druh semen apod. Ve většině případů dojde ale k předklíčení po dalších 4-8 hodinách. Celý proces od suchého po předklíčené semeno nepřekračuje ve většině případů dobu 12 hodin. Tím se zkracuje délka trvání tohoto procesu oproti konzervativní metodě o zhruba 12 hodin, při zachování požadavku na krátkodobý pobyt semen ve vodní lázni (2-4 hodiny). Nyní se dostáváme i k vysvětlení, proč jsme zpočátku uváděli semena vlhčená, jako „terminus technicus“ a ne např. jako semena klíčená. Důvod je zcela prostý. Aktivace semen by měla v chovu amadin Gouldové znamenat především zvýšení jejich biologické hodnoty ve vztahu k obsahu živin, stravitelnosti apod. Z tohoto pohledu probíhá aktivace v několika fázích. Pro chovatele není zcela nutné se podrobně zabývat touto problematikou, postačí vědět, že tento proces má povahu sinusoidy, bez dalších navazujících amplitud. Aktivace semen představuje celkem složitý proces biochemických reakcí, při kterých dochází k postupnému otevírání „konzerv“ jednotlivých živin tak, jak jej požadují jednotlivé fáze této aktivace. Pro chovatele je důležité, aby již došlo k uvolnění zakonzervovaných živin, ale na druhou stranu ještě nedocházelo k jejich spotřebovávání vyvíjejícím se zárodkem rostliny – klíčkem. Na většině reakcí, v tomto aktivování zásob v semenu uložených, se podílejí enzymy. Jejich činnost je ovlivněna teplotou, která má zásadní vliv na rychlost aktivace. Nárůst teploty a jejího vlivu na tento proces můžeme opět porovnat se sinusoidou, protože má také progresivně regresivní charakter. Za spodní hranici u většiny používaných semen lze označit teplotu zhruba 12-15°C. Při této teplotě probíhá aktivace látek v obilce velmi pomalu, při teplotě 20-30°C se zrychluje a tato progrese probíhá až do teploty okolo 70°C. Pak dochází k rychlé regresi – tedy zpomalení až zastavení jednotlivých biochemických procesů. To je tedy jedna hodnota – teplota nakličovací lázně. Druhým základním ukazatelem je doba, po kterou jsou semena ponořena v lázni, eventuelně ve vlhkém prostředí mimo tuto lázeň.
Podle těchto ukazatelů a především podle složení a množství jednotlivých aktivovaných látek lze vlhčená semena rozdělit do tří kategorií :
Nabobtnalá semena (dříve také máčená)
V této fázi dochází k aktivaci řady biologicky aktivních látek (enzymů) a je spouštěn mechanismus procesu vedoucího k vytvoření klíčku, jako základu nové rostliny. Obsahem živin se nabobtnalá semena asi nejvíce přibližují přirozené stravě guld ve volné přírodě-tedy nedozrálým semenům. Pochopitelně toto přirovnání není zcela přesné, ale pro naše potřeby je dostačující.
Předklíčená semena
V této fázi dochází k otevření semenných krytů (plev, pluch, obalů) a začíná vyrážet klíček. Ten je v tomto stavu celkem nepatrný. V tomto období jsou semena z pohledu obsahu živin, jejich stravitelnosti apod. nejhodnotnější. Jsou na vrcholu oné uvedené sinusoidy. To by také měla být fáze jejich maximální využitelnosti při krmení astrildovitých ptáků, především v období přechodu z období biologického klidu do období biologické aktivity. Naopak v době krmení mláďat je jejich hodnota srovnatelná s hodnotou nabobtnalých semen. V obou předešlých aktivačních fázích je nezanedbatelnou výhodou i výrazné změknutí semen.
Klíčená semena
Semena s délkou klíčku nad 1 mm lze již považovat za plně klíčící. Všechny biologicky aktivní látky jsou mobilizovány do forem potřebných pro růst klíčku a jsou velmi rychle spotřebovávány Z tohoto pohledu je v tomto stádiu nejhodnotnější částí samotný klíček. Takto klíčená semena lze použít především jako zdroj zeleného krmiva v době vegetačního klidu. Z uvedených údajů vyplývá, že cílem chovatele jsou především semena nabobtnalá nebo předklíčená. Klíčená – tedy plně klíčící semena – neztrácejí význam pouze jako sezónní zdroj zeleného krmiva. Jaký by měl chovatel zvolit postup, je především na jeho uvážení. Pokud si chceme zajistit semena nabobtnalá (vhodná hlavně v době krmení mláďat) je nejvhodnější způsob progresivní, kdy je umístíme do lázně o teplotě cca 60°C a zde je ponecháme 2-3 hodiny. Uvedenou vodní lázeň okyselíme nebo přidáme několik kapek bylinného extraktu (viz. dále). Pro tento způsob a menší potřebné množství semen lze dobře použít ohřívač na kojenecké láhve. Pro větší množství je již potřebný větší tepelný zdroj (např. vařič), upravený a vylepšený termostatem. Tento postup lze částečně nahradit tím, že potřebné množství semen zalijeme vařící vodou, např. z rychlovarné konvice tak, aby semena byla zcela ponořená, ale v nádobě ještě zbyla volná kapacita na dolití vařící vodou ještě v jedné menší dávce, zhruba 1-2 hodiny po zalití. Vařící voda se při setkání s připravenými semeny výrazně ochladí, asi na 70°C a déle rychle chladne. Po opětném dolití se znovu zahřeje na teplotu okolo 60°C (záleží na velikosti nádoby). Tím dojde k výraznému omezení možnosti zaplísnění. Do lázně opět přidáme několik kapek citrónové šťávy nebo jablečného octa. Doba potřebná pro nabobtnání semen se nám prodlouží zhruba na čtyři hodiny, ale dosáhneme úspory energie. Je na každém chovateli, aby si odzkoušel „svůj“ způsob úpravy semen vlhčením. Semena předklíčená dostáváme, když je ponecháme v lázni 60°C teplé déle, asi po 4-6 hodin a nebo je umístíme na dobu zhruba 6-8 hodin do výše uvedeného „minipařníku“. Oba způsoby jsou možné a snižují nebezpečí vzniku veterinárních problémů a i z dietetického pohledu jsou v pořádku. Semena plně klíčící lze získat jejich delším pobytem v „minipařníku“, ale z hlediska výživy mají jen omezený význam. Vlhčená semena před jejich podáním raději vždy opláchneme, i když u progresivního způsobu to není zcela nezbytně nutné. Po opláchnutí je necháme mírně oschnout, protože ne všichni ptáci je dobře přijímají mokrá. Je také možné mokrá semena po propláchnutí smíchat se suchou vaječnou směsí, která se tím zároveň vlhčí. Tento způsob lze doporučit. Vlhčená – nabobtnalá nebo předklíčená semena jsou velmi vhodným krmivem, především v době přípravy na hnízdění (zde raději používáme semena předklíčená) a v období krmení mláďat, kde je dobré používat semena nabobtnalá. I v těchto periodách je vhodné přecházet na jejich zkrmování zvolna, protože při náhlém přechodu mohou způsobovat průjem a i později je dávkujeme s určitou mírou opatrnosti ,ze stejného důvodu. V období mimohnízdní periody tato semena zkrmujeme guldám pouze výjimečně ve velmi malé dávce a to spíše samicím. Ve volné přírodě se guldy typem krmiva nesetkávají celoročně, ale pouze v periodě biologické aktivity.
