Posledním typem „krmiva“, kterým se budeme zabývat, je voda a také některé preparáty a prostředky k její úpravě. Oproti kvalitě krmiv, které dnes již většina chovatelů věnuje určitou pozornost (větší či menší), na kvalitu pitné vody se často zapomíná. A právě voda může být cestou pro průnik nákazy do chovu. Při průměrné teplotě nad 20°C a běžném znečištění (trus, prach, zbytky krmiv) vzniká lázeň, velmi vhodná pro zmnožení některých typů patogenních nebo podmíněně patogenních mikroorganismů. Jak by tomu měl chovatel bránit? Jednou z možných cest je častější výměna vody. Ne každý ale může toto opatření realizovat. Dále je nutné dbát na podávání vody v nádobách, kde nedochází tak často ke kontaminaci vody trusem a nečistotami. Většina chovatelů používá k napájení koupelničky, kde kontaminaci nelze jednoduše zabránit. Existují i další způsoby – úprava vody. Mnohdy je dostačující úpravou jemné okyselení – několik kapek citrónové šťávy nebo jablečného octa. Kyselejší prostředí zabraňuje ve zmnožení nebo alespoň snižuje schopnost pomnožení bakterií. Další možností je použít organické okyselovadlo ve spojení např. s bakteriemi mléčného kvašení (Santacid). Tím jednak snížíme možnost zmnožení patogenů a navíc dodáváme ptákům užitečnou střevní mikroflóru. Jiným způsobem je použití bylinných preparátů. Aplikujeme ale vždy pouze tinkturu nebo extrakt, ne čaje. V čaji (odvaru) nemůže chovatel zajistit dokonalé přefiltrování a zbylé drobné rostlinné částečky mohou začít kvasit. Pak by musela být voda častěji měněna a opatření by nic nepřineslo. Proto používáme tinkturu nebo extrakt - tedy výluh v alkoholu. Ten má sám o sobě dezinfekční schopnosti. Používáme bylinky, které mají baktericidní nebo bakteriostatické účinky – mateřídouška (thymol), máta (mentol) apod. Podat lze i extrakt směsi bylinek (máta, kopřiva, řepíček, jitrocel apod. ). Více se o možném použití bylinek zmíníme v kapitole „Veterinární problematika“. Tolik tedy k úpravě vody z pohledu eliminace biologických příčin onemocnění. Vodu je ale mnohdy třeba upravit i z hlediska obsahu minerálních látek. Voda může obsahovat řadu minerálií. Vodovodní pitná voda bývá ošetřena chlórem. To ale nevadí. Rozhodně nedoporučuji podávat vodu dlouhodobě odstátou jak někteří chovatelé praktikují. Chlór se odpaří pouze relativně. Část jej zůstává ve formě „sraženiny“, která je koncentrovanější. Navíc po jeho odpaření začíná pomnožení bakteriální flóry, které chlór brzdil. Je ale možné, podávat vodu krátkodobě odstátou (20-40 min). Pokud chce chovatel odstranit chlór z pitné vody, lze vodu převařit. Tím se likvidují i mikroorganismy. Nepovažuji ale za nutné vytěsňovat z pitné vody chlór, protože jeho škodlivost není velká. U dalších minerálií (dusitany, dusičnany apod.) je situace horší, hlavně z hlediska dlouhodobého. Je možné použít některé vodní filtry. Ty modernější mají již v sobě zabudovanou germicidní žárovku a likvidují i mikroorganismy. Při jejich nákupu musí chovatel počítat s větší investicí, která navíc nebývá bezpodmínečně nutná. Pokud používáme běžnou pitnou vodu, která je pravidelně kontrolována, není nebezpečí tak velké. Hlavní pozornost by měl chovatel věnovat nezávadnosti vody z pohledu možné kontaminace patogenními mikroorganismy.
Koupelové přísady.
Na trhu se objevují i přísady do koupele pro exotické ptáky. Preparáty lze aplikovat většinou jak do nádob určených pro koupel, tak i pomocí rozprašovačů. Napomáhají udržovat zdravou kůži, peří, snižují nebezpečí výskytu kožních plísní a kvasinek a v neposlední řadě působí také proti ektoparazitům (např. Bio-bad – ORLUX). Používáme je dle návodu výrobců, 1-2 x týdně, hlavně při vyšší koncentraci ptáků v kleci nebo voliéře. Přípravky jsou vyráběny na bázi minerálií a bylinných extraktů. Jejich aplikaci lze doporučit.
