Dobrý den.
V současné době nemám mnoho času a tak jsem procházel příspěvky na webu až nyní. Je dobré, že je zde uvedené video. Za to bych chtěl panu Makovickému poděkovat. Nicméně jedna poznámka k problému. Guldy chovám už dlouho, měl jsem určitou přestávku a od roku 2008 je chovám cíleněji. Nejsem žádný přeborník, ale snažím se odchovávat ptáky na slušnější úrovni. Za celou dobu se mi nestalo, že bych měl v chovu problém se snůškou u samic. Tím chci říci, že je dobré vědět jak si v nejhorším pomoci, ale mnohem lepší je problémům předcházet. Prevenci nesnášivosti spatřuji ve třech základních směrech, pokud si odmyslím věk samice, který by měl být alespoň 9 měsíců - i když mi občas snášejí i půlroční samice. To když se zapomenu a přilepším jim. Ale zpět k tématu.
1) Teplota prostředí.
Toto je evergreen v chovu AG. Jsou chovatelé, kteří chovají a mnohdy i odchovávají AG při teplotách 16-18°C. Jistě je to možné, ale na druhé straně pak vidíme výsledek. Pokud se budeme bavit o "bezproblémové" teplotě, tak začneme někde na 22-23°C. To je jeden z faktorů pro zamezení ztrát u samic. V chovu mám nastavenou teplotu 25 °C, kterou mi hlídá prostorové čidlo. To zapíná na 23,9 °C a vypíná při 25°C. V průměru jde o teplotu cca 24 °C.
2) Dostatečné zásobení vápníkem a vitaminem D3.
I toto je "stará vesta". Velmi rád slyším, když mi chovatelé vypráví, jak aplikují vápník před snůškou. Ano je to dobré, ale ......... Aby nedocházelo dlouhodobě k výše uvedeným problémům s retencí vajíčka, je potřebné zajistit dostatečnou dotaci Ca minimálně čtyři týdny před počátkem hnízdění. Předejdeme tak problémům s transportem zásobního Ca pokud přidáváme i vit. D3 (dnes se nabízejí preparáty s obsahem obou uvedených složek takové "dvě v jednom"), tak zajistíme i správnou funkci Ca v organismu.
3) Kladná energetická bilance.
Tento předpoklad se dosti často opomíjí. Jde o to, aby přísun lehce spalitelné energie, tedy glycidů (uhlohydrátů, cukrů) byl odpovídající potřebě ptáků, v tomto případě především samic. Podobně důležitá je kladná energetická bilance i v období výměny opeření. Markantní je to hlavně u mláďat, která přepeřují poprvé. Ale zpět. Pokud bude příjem energetických živin nižší, dochází k únavě organismu. Je to jednoduché. Tvorba vaječného obsahu ( žloutkové koule i bílku) vyžaduje nemalý přesun jednotlivých stavebních látek a biokatalyzátorů v celém organismu. Tyto přesuny a přeměny jsou energeticky náročné, stejně jako tvorba obalů vajíčka. Je proto celkem dobré po zahájení snůšky obohatit krmnou dávku o energetické živiny, třeba i přidáním jednodušších cukrů (dextrózy, fruktózy ap.).
Pokud chovatel dokáže správně reagovat na potřeby ptáků, pak je výrazně sníženo nebezpečí vzniku problémů se snůškou samic a vlastně nejen těchto. Mám za to, že "gram prevence, je lepší, nežli kilo léčby".
M.V.
