Co na dno klecí

Dobrý deň.

Taktiež som bol (a aj som zostal) zástancom toho, aby vtáčiky mali čo najprirodzenejšie prostredie.

Zhodnotenie: pokiaľ máte v klietke rošt, sito, alebo akokoľvek to nazveme, nemá to už nič spoločné s prírodným prostredím vtákov. Chov vo veľkej vonkajšej voliére, zarastenej travinami a kríkmi, s dostupnosťou slnečného svetla a dažďa, sa tomu približuje. Chov vtákov v klietkach, akýchkoľvek, v spojení s (hoc aj s minimálnym) prirodzením prostredím je utópia. Aj keď myšlienka je určite pekná. Rozdiel je akurát v tom, že plastové klietky je možné dobre vydezinfikovať, dlho vydržia a nebudú sa tam držať roztoče, drevené klietky je presný opak a skončia v ohni.

Neberte, prosím, moju odpoveď negatívne. Píšem svoje skúsenosti, ktoré môžu byť u niekoho úplne iné.
V každom prípade Vám prajem, nech Vám to vyjde.

JS

Dobrý večer.
Přidám svůj názor. Prostor, ve kterém chceme ptáky chovat, jeho velikost, vybavení, včetně toho, co budeme dávat na dno, by měl odpovídat záměru chovatele. Nelze proto říci, že tak a tak je to dobře nebo špatně. Pokud chce chovatel mít jeden nebo několik málo párů ptáků, pak je možné využít klec nebo voliéru a vybavit ji různými koniferami, keříky tak, jak to popsal Jožka Siman. Je to hezké, ale náročné na údržbu a většinou při úklidu je nutné (alespoň čas od času) ptáky vychytat a provést celkový úklid. Myslím si, že u většího počtu párů je toto časově velmi náročné. Pak přicházejí jiné technologie - strohé vybavení, rošty apod.
Uvažovat o co nejpřirozenějším prostředí pro chov AG nutně vede k zamyšlení, jaké je vlastně pro námi chované ptáky nejpřirozenější prostředí ?
Vzhledem k tomu, že od roku 1964 nedochází k importům australských ptáků, tedy i guld, (pochopitelně až na občasné vyjímky, které ale svým rozsahem nemohou situaci ovlivnit), v současné době máme v klecích asi padesátou generaci. Těch 49 předchozích bylo odchováno v kleci nebo voliéře. A protože značná část populace AG v Evropě pochází z japonských velkochovů, tak v klecích o málo větších, než-li jsou naše bodovačky. To je z doby 60. - 70. let minulého století. Myslím si proto, že pro námi chované AG se toto stalo jejich přirozeným prostředím. Jenom malý příklad. Máme doma kočku, kterou jsme našli v lese, jako vyhozené kotě. Nicméně, lze předpokládat, že se jednalo o běžné kotě, rodiče byli vesnickými kočkami a kotě bylo jako nevhodný dárek po prázdninách vyhozeno do lesa. To, proč to píši, je skutečnost, že tahle kočka odmítá opustit panelákový byt. Pokud ji vezmeme ven, okamžitě se vrací domů. Také na chalupě nechce být, to upadá do depresí a nevylézá zpod postele. Naopak doma se chová naprosto přirozeně. Jedná se o první, možná druhou generaci "panelákových koček". U AG máme generaci padesátou.
Pokud hledáme optimální klecovou technologii pro chov, je důležité vědět, jaký si představuji rozsah chovu. Při počtu do pěti klecí je to asi jedno. Větší počet pak znamená hledání nejschůdnější cesty k jejich obsluze tak, aby to vyhovovalo jak chovateli, tak i ptákům. Z mého osobního pohledu hraje velkou roli čas. Vzhledem k tomu, že jsem pracující člověk, mohu ptákům věnovat pouze omezený časový prostor. Mimoto jsem zastáncem ranního krmení a výměny vody. Takže jsem si udělal představu, v kolik hodin jsem ráno ochoten vstávat a podle toho si přizpůsobil i technologii. Vstávám v pět hodin a odcházím nejčastěji před sedmou hodinou. Takže včetně ranních potřeb mám dvě hodiny času na obsluhu chovu. Pořídil jsem si proto vše tak, abych to, co denně měním, měl ovládané zvenku. Tím ušetřím čas. Takže večer seberu napáječky, nechám je cca 1-2 hodiny namočené v roztoku Sava, pak je uložím. Ráno podávám vaječné krmivo (miska ovládaná zvenku), věším klasy senegalu nebo laty prosa z mrazáku, to zabírá nejvíce času, ale mám držáky, kam klasy jenom připnu. Nu a nakonec nandám napáječky s vodou. Obsluha v tomto rozsahu je cca 40 - 50 min denně. Míchanici si připravuji den předem, nechám v lednici a ráno zkrmuji.
Pokud jde o technologii "odpadu" používám noviny. Vím, že obsahují barvy, ale jiný zdroj papíru nemám, takže používám tento. Zatím snad bez problémů. Nemám rošty, protože jsem jejich odpůrcem (kdysi jsem si to vyzkoušel v karanténě importů). Nicméně uznávám, že použitím roštů se výrazně zlepšuje nákazová situace - snižuje se možnost infikace. Pokud bych ale použil rošty, pak je myslím jedno, jaký papír se pod ně dá. Papír preferuji z důvodů možné jednoduché kontroly trusu. To považuji za velmi důležité. Papír měním jednou týdně v klecích, kde je pár ptáků. Pokud jich je víc nebo pár s mláďaty, snažím se měnit častěji (alespoň 2x za týden.)
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, kterým jsem pouze vyjádřil svůj pohled na věc. M. Vít

Zdravím kolegové,
moc pěkná a zajímavá diskuze.
Předně patřím jako Michal spíš k "odpůrcům" mřížek nad šupíky než k zastáncům. Myslím, ale že není uplně důležité jestli jsou či ne, ale jak se člověk postaví k nějaké té udržbě. Upřímně jsem nikdy moc nechápal tu větu: Pokud mám mřížky, tak se ptáci nemohou kontaminovat trusek nebo dostat k němu. Ještě jsem nikdy neviděl mřížku, na které se nějaký trus nezachytí. A pokud se nebude pravidelně čistit, tak mi toto tvrzení příjde dost alibistické. Ale to je stejné když máte jen samotný šuplík, který pravidelně vyčistím a umyju je výsledek stejný. Hlavně myslím, že by "naši chovanci" neměli žít v úplně sterilním prostředí ( tím nenabádám k nějakému bordelu, ale spíš vše s mírou ). Každý chov má určité mikroklima a své bakterie, s kterými jedinci žijou. To nemám z vlastní hlavy , ale myslím, že to je pravda.
Pokud se někdo odvolává na to, jak třeba AG žijou ve volné přírodě, vždy mě to zarazí a říkám si kolik mají ty naše AG společného s AG z volné přírody ( možná o tom nic neví ani z vyprávění ).Ale na to výstižně už odpověděl Michal. Myslím, že vzít jedince z naších klecí a dovézt zpět do jejich domoviny, tak tam nevydží možná ani několik dní.
A z jakého materiálu udělat klece? Určitě TOP je plast jak psal p.Siman a minimum je asi lamino s povrchovou upravou. Nemyslím, že "holé" OSB desky jsou úplně ideální ( ale to je na zvážení každého ) v dnešní době jsou lamino desky s tolika druhy vzorů a struktůr, že si ani nevyberete....nemusí být jen v bílé barvě.
Sestavu klecí, kterou popisuje p.Kunay jsem také viděl. Vypadá to u toho holandského chovatele moc hezky, ale udržba musí být hodně náročná a věnuje ji asi dost času.
Ale tohle není nějaká kritika, jen zkušenost. 100 lidí, 100 názorů
Určitě Vám také fandím p.Kunay, ať Vám to dělá radost a daří se.... To si myslím, že je ze všeho nejdůležitější
Líbí se mi v jakém duchu tu vubec ta diskuze funguje a je radost číst každý příspěvek.... Už kolikrát mě to vedlo k zamyšlení...a ne jednou jsem se tu poučil a provedl změnu k lepšímu
Také se omlouvám za sahodlouhé psaní
M.CH.

Jsem opravdu rád, že se podařilo znova rozpoutat "diskusi". Popravde jsem to i cekal protoze tema je polemicke.
Zkusím obhájit moje argumenty jěště jednou
rošty - i přes to že nezachytí 100%, styku zabrání (i mistři používají, viz obr.)
buková štěpka - přírodní materiál, nasákavost a záchyt prachu
u holého dna bych se bál zvýšené prašnosti, což je jeden z faktorů který ptákům škodí a velmi. A nejenom ptákům, ptačí polétavý prach je infekční agens i pro člověka. A mluvíme -li o chovech čítající několik stovek kusů, tak o to spíš.
Až sestavy dodělám (do začátku chovné sezóny) pak přidám další příspěvek související. Materiál/stěny klece, mřížka versus sklo apod.

Dobrý večer.

Ani mne sa rošty nepáčili a mám ich . Som s nimi nadmieru spokojný. Teda okrem toho, že počas výmeny papiera na dne klietky, musím ešte zoškrabovať trus z roštov. A to sa mi veru nechce a zajtra ma to čaká. Trus na pozinkovanom rošte drží viac, ako na pogumovanom. Z pogumovaného sa aj ľahšie čistí.
Pointa roštov nie je len v maximálnej miere zabrániť priamemu kontaktu s trusom vtáčikov, ale aj zabrániť konzumácii znečisteného krmiva z dna klietky. A toto je podstatne väčší problém, ako kontakt nôh s trusom, ktorý rošt 100%ne rieši.

Pri štiepke by som si dával pozor na vlhkosť v miestnosti, poprípade počas kúpania vtákov. Obávam sa, že pri vyššej vlhkosti, ku ktorej určite dôjde (napr. v letných mesiacoch je vlhkosť dlhodobo aj 80%), bude dochádzať k zaplesneniu štiepky a lietajúce spóry plesne budú príčinami aj fatálnych chorôb. A taktiež sa v nej bude dariť výborne roztočom.

Čo sa týka lietajúceho prachového peria, tieto problémy výrazne redukuje kvalitná čistička vzduchu.

JS

Chlapci jak už jsem psal štěpka drží prach více než by se zdálo. Pokud se nevymění tak týden tak je tam vrstva prachu. No a měnit ji častěji mi přijde hodně pracné, neekologické a neekonomické. Ale den dva je to luxusní a voňavé
VJ