Vážení kolegové.
Pokusím se také přispět několika postřehy. Pro sebe si rozděluji defekty zobáku do čtyř kategorií.
1) Běžný přerost - tedy to, co zde prezentoval Martin. Tento defekt není až tak neobvyklý. Častěji pozorujeme přerůstání vrchní části zobáku. Vzniká při nedostatečném opotřebovávání rohoviny, která pochopitelně stále "přirůstá". Je to dobře vidět právě u přerostu horní části zobáku. Pokud má ptáček jen mírný přerost většina chovatelů to neřeší hned (včetně mě). Jakmile ale přerostlá část nemá "protikus", rychlost přerostu se zvyšuje. Nedochází k "třecí" ploše, která samovolně udržuje tvar zobáku. problém se vyřeší většinou zastřižením přerostu a je pokoj.
2) Mechanický defekt. Zde se již nejedná o pouhé přerůstání zobáku. V mnoha případech je jedna část zobáku "vyosena", nedochází k pravidelnému styku vrchní a spodní části zobáku. Tak vznikají velmi zajímavé tvary. Tyto defekty jsou způsobeny mechanickým poškozením nebo vyosením jedné části zobáku. Stává se tak v hnízdě, při krmení mláďat, důsledkem úrazu apod. Mám ve svém chovu samce amady červenouché, který je takto "postižen". Když jsem jej od jednoho německého "dobráka" kupoval, byl v pořádku (protože měl zobák od chovatele korigován). Po dvou či třech týdnech jsem se nestačil divit. V jeho případě přerůstá spodní část zobáku. Při podrobné prohlídce jsem zjistil, delší prasklinu v ose kořen - špička a tím i změnu dosedání horního a spodního zobáku. Nicméně ptáček i s tímto defektem bez problému odchovává, žádné z mláďat se zobákem problém nemá a tak postačuje občasná korekce. Domnívám se, že uvedená prasklina musela vzniknout již v hnízdě nebo krátce po jeho opuštění.
U obou těchto skupin defektů zobáku se nejedná o žádnou fatální věc. Jde o problém získaný a tedy geneticky nepřenosný. Není tedy důvod, tyto ptáky vyřazovat s chovu. Čas od času postačí korekce.
3) Genetická dispozice
Defekty zobáku způsobené genetickou predispozicí bývají ,ne časté, ale rozhodně nejsou žádnou vzácností. Osobně se domnívám, že se jedná o důsledek imbreedingu, tedy úzké příbuzenské plemenitby. Ta se nemusí projevit v první filiální generaci F1, ale klidně i o jednu či dvě generace později. Existují linie, u kterých se tento defekt vyskytuje častěji, u jiných příbuzenských linií se nemusí objevit vůbec.
4) Patologické stavy
Do této skupiny si zahrnuji všechny ostatní defektní stavy. pro přesnost lze ještě dále rozdělit na:
a) metabolické defekty
b) parazitární defekty
c) bakteriální a virové defekty
Defekty zobáku, které nazývám metabolické, mají příčinu nejčastěji v disfunkci jater, především v jejich ztučnění (steatóza). Dále mohou být způsobeny nedostatečností nebo naopak přebytkem některých katalytických živin v KD.
Defekty parazitární způsobuje svou činností některý druh parazita, nejčastěji zákožky (Cnemidocoptes) , ale původců může být i víc.
Poslední skupina je širší. Zahrnuji do ní mykotické infekce (plísně , kvasinky), které působí defekt přímo. Dále bakteriální infekce, které většinou nepůsobí přímo, ale mohou poškozovat játra a druhotně pak i defekty zobáku. Virové infekce působí většinou komplexněji a zasahují mimo zobáku i peří, eventuálně i kůži nohou (polyomavirus, circovirus).
Ptáci, kteří trpí defekty zobáku, jejichž původ je obsažen ve skupině 3 a 4, by chovatel neměl zařazovat do další plemenitby, ale naopak by je měl z chovu vyřadit.
Nevím, zda si situaci vysvětluji správně, jedná se pouze o můj názor. M. Vít
