Dobrý den kolegové.
Jsem rád, že toto téma a následná diskuze k němu na klubovém webu vzešla. Je vidět, zájem o věci, které mají pro chov smysl. Děkuji také Láďovi, jak mi "nenápadně naznačil", abych se vyjádřil.
Téma prevence a preventivního přeléčení je značně široké a tak nechci zdržovat v diskuzi. Na toto téma vyjde samostatný článek, pokusím se, aby to bylo příští týden. Nyní tedy jen něko-lik poznámek.
K problematice odchovu mutačních mláďat bych řekl, že se jedná o problém, který má několik důvodů. Základním je to, že každá mutace je "negací", tedy z evolučního hlediska slepou cestou. Pochopitelně se přírodní mechanismy této změně brání a s výskytem mutace dochází ,ve velké většině případů, ke snížení životaschopnosti. To je dáno především oslabe-ním imunitního systému a následně pak snížené obranyschopnosti takovýchto jedinců. Tento problém je výraznější u mutací, jejichž dědičnost je vázána na pohlaví. To je obecný pozna-tek. Dalším faktorem je prostředí. Hodnoty mikroklima, čistota prostředí ap. Díky snížené schopnosti produkce imunolátek je větší pravděpodobnost průniku invazí či infekcí.
Nyní krátce k Honzou Benešem uvedeným preparátům. Ani jeden z nich NENÍ ANTIBIO-TIKUM. To je celkem zásadní.
METROZOL (účinná látka metronidazol) je imidazolovým preparátem (nitroimidazolovým). V chovu zvířat je používá především k tlumení protozoálních invazí (Cochlosoma, Trichomonas,Hexamita, Giardia). „Vedlejšákem“ je pak účinek proti řadě gram negativních bakterií, především patogenních nebo podmíněně patogenních (Salmonella, E. coli, Clostridia). Důle-žité je to, že rezistence se imidazolové preparáty vytváří velmi složitě a zvolna, takže je lze používat dlouho, právě jako prevenci (podobně TRINIDAZOL – úč.látka. ornidazol). Jenom pro zajímavost AZ Nach. udává, že až 90% evropských chovů chůviček je napadeno cochlo-somózou, u AG se toto číslo pohybuje okolo 45%, u amad pak si 50-60% - údaje jsou staré 2-3 roky a výzkum probíhal v Německu a Holandsku. Podle toho, co se objevuje v chovech u nás bych řekl, že tato čísla jsou srovnatelná.
SUTRICOL je složeným preparátem:
- sulfadimidin – chemoterapeutikum
- trimethoprim – chemoterapeutikum
- colistin – chemoterapeutikum
Preparát se používá hlavně jako prevence a léčba kokcidiózy (Eimeria), dále tlumí záněty vzdušných vaků, coli infekci,salmonelózu a další infekce alimentárního traktu. Colistin je důležitou součástí preparátu, která se nevstřebává do oběhu, ale působí pouze ve střevech.
S 76 – (ivermectin) je preparát ze skupiny avermectinů, tedy chemoterapeutik, která vznikla na principu přírodních produktů. Používá se k tlumení invazní tracheobronchitidy (prskavky).
Kolega Sokala má pravdu – používání antibiotik k prevenci je nevhodné. Při nesprávném užívání, může vznikat rezistence poměrně rychle (u enrofloxacin během dvou, tří let byla 70% rezistence – zdroj AZ Nach.). Ono jde ale také o to, jak ATB aplikovat. Vždy je třeba dbát dávek a počtu podání. Pokud aplikujeme ATB např. 5 dnů, pak by měla následovat 10-15 denní aplikace prebiotik (FOS) a probiotik, silnější dávky vitamínů a např. Imunoglukan nebo některých preparátů na bázi přírodních látek (Silivet, Nefrovet, Citroenzymix apod.).
Ve svém chovu používám pouze v nutných případech dva druhy ATB, nejčastěji u nově na-koupených kusů. I to je jeden z důvodů, proč např. v Holandsku nakupuji ptáky velice spora-dicky a nerad. Většina nizozemských (ale i belgických či amerických) chovatelů připraví ptá-ky k prodeji na burzách ATB clonou. Ta do 14-20 dnů zmizí a pokud s tím kupující nepočítá, vzniká pak problém. V důsledku stresu se sníží produkce imunolátek a nový jedinec nabízí „pole neorané“ pro domácí bakterie. Toto nebezpečí u imidazolů a většiny kokcidiostatika či ivermectinu nehrozí nebo v velmi dlouhodobém horizontu ( mnoha let).
