- Příspěvky: 302
- Obdržená poděkování 0
Diskuze o chovu
Šlechtění
9 roků 2 měsíců zpět - 9 roků 2 měsíců zpět #949
od vitmichal
Zdravím kolegyně a kolegové.
Ještě jednou bych se chtěl vrátit k tématu "kulatá hlava" Jednak je to celkem zajímavý a přínosný termín. Pamatuji se na doby, kdy jsem hrával fotbal a týmu z jednoho městysu se neřeklo jinak, nežli "hranaté hlavy". Tehdy se jednalo o přívlastek nepříliš lichotivý.
Ale zpět k tématu. Jak jsem již napsal Vláďovi, myslím si, že velikost a tvar hlavy určuje samec. To je jedna myšlenka. Vycházím ze zkušenosti. U všech zvířat, ptáky nevyjímaje má samec vždy mohutnější "býčí" hlavu. Z tohoto důvodu se domnívám, že lokus daného genu se nachází na pohlavním chromozómu, nebo je tam umístěna alespoň predispozice, která "daný gen aktivuje". Je to napsáno velmi zjednodušeně. Takže svoji úvahu shrnu :
- nositelem dispozice pro větší a "kulatější" hlavu je samec
- ten musí tuto dispozici nějakým způsobem předat
A zde bych viděl jádro věci. Jak to tedy podle mne funguje? Nutno dodat, že sledujeme stále jenom SEX CHROMOZÓMY, NE CELKOVOU POLOVINU GENETICKÉ VÝBAVY !!!!!
Musíme si uvědomit, že každý z rodičů uvolňuje mláděti jednu polovinu své genetické výbavy - informace. Pouze pracovně si označíme pohlavní chromozómy. To jenom proto, aby někdo nemohl říci, že běžně se označují jinak.
Samec, má dva shodné chromozómy - označíme AA
Samice má také dva chromozómy - označíme BX. Chromozóm označený B je normálně geneticky aktivní, chromozóm označený X je geneticky poměrně málo aktivní až inaktivní. Jeho základní funkcí je determinace pohlaví. Nu a jdeme pářit.
Samce AA párujeme se samicí BX. Mláďata dostávají od každého z rodičů polovinu genetické informace . Takže z tohoto spojení nám vzniknou :
- Samci s výbavou AB, tedy s polovinou informace ze sex chromozómů samce i samice. Tím se původní predispozice na "kulatou" hlavu ředí na 50 %
- Samice s výbavou AX, tedy také s polovinou informace od samce i samice. Jenže to co vypadá jako totéž, není totéž. Polovinu genetické výbavy tvoří "determinant" pohlaví - X- a druhou polovinu výbavy tvoří samčí část A. Protože účinek chromozómu X, tedy samičího pohlavního chromozómu, je slabý, dalo by se nadneseně říci, že samčí výbava ze sex chromozómu má více než 50 % účinek. Ve své podstatě to znamená, že samice je v tomto případě jakýsi "nosič vody", který pouze nese dispozici pro "kulatou hlavu" (v našem případu). Budeme pářit dále :
Samce CC spárujeme s dcerou původního páru tedy AX a sledujeme dále.
Dostáváme samce typu CA a samice CX.
Jak je vidět, samičky F2 se zbavily chromozomální informace původního samce AA (jejich dědečka) a přejímají genetickou informaci z chromozómů svého otce. Zatímco u samců v F2 zůstává poloviční informace původního samce, jejich dědy. Schéma je velmi zjednodušené. Skutečnost je trochu složitější. Nebereme zde např. v potaz podíl genetické informace - v plemenářské práci se tomu říká "podíl krve" jednotlivých ptáků, takže výsledek je pak trochu naředěný. Šlo mi ale o princip, aby bylo jasné, jak funguje "výměna genetických informací" a to nejen u básníků.
Závěrem je důležité si uvědomit, že samice v F1 jsou velmi důležité - předávají otcovskou genetickou informaci na další generaci v daleko méně modifikované formě oproti svým bratrům. Běžné sledování exteriérových, ale i užitkových vlastností probíhá po linii OTEC - DCERA - VNUK. To je dobré vědět při snaze o založení, eventuálně upevnění chovné linie nebo chovného kmene.
Jedná se jen o vlastní úvahu, takže ji nelze brát, jako "hotovou" věc. Doufám pouze, že se mi podařilo princip objasnit srozumitelně. Nemám žádné ambice přidávat duše akvaristům. M. Vít
Ještě jednou bych se chtěl vrátit k tématu "kulatá hlava" Jednak je to celkem zajímavý a přínosný termín. Pamatuji se na doby, kdy jsem hrával fotbal a týmu z jednoho městysu se neřeklo jinak, nežli "hranaté hlavy". Tehdy se jednalo o přívlastek nepříliš lichotivý.
Ale zpět k tématu. Jak jsem již napsal Vláďovi, myslím si, že velikost a tvar hlavy určuje samec. To je jedna myšlenka. Vycházím ze zkušenosti. U všech zvířat, ptáky nevyjímaje má samec vždy mohutnější "býčí" hlavu. Z tohoto důvodu se domnívám, že lokus daného genu se nachází na pohlavním chromozómu, nebo je tam umístěna alespoň predispozice, která "daný gen aktivuje". Je to napsáno velmi zjednodušeně. Takže svoji úvahu shrnu :
- nositelem dispozice pro větší a "kulatější" hlavu je samec
- ten musí tuto dispozici nějakým způsobem předat
A zde bych viděl jádro věci. Jak to tedy podle mne funguje? Nutno dodat, že sledujeme stále jenom SEX CHROMOZÓMY, NE CELKOVOU POLOVINU GENETICKÉ VÝBAVY !!!!!
Musíme si uvědomit, že každý z rodičů uvolňuje mláděti jednu polovinu své genetické výbavy - informace. Pouze pracovně si označíme pohlavní chromozómy. To jenom proto, aby někdo nemohl říci, že běžně se označují jinak.
Samec, má dva shodné chromozómy - označíme AA
Samice má také dva chromozómy - označíme BX. Chromozóm označený B je normálně geneticky aktivní, chromozóm označený X je geneticky poměrně málo aktivní až inaktivní. Jeho základní funkcí je determinace pohlaví. Nu a jdeme pářit.
Samce AA párujeme se samicí BX. Mláďata dostávají od každého z rodičů polovinu genetické informace . Takže z tohoto spojení nám vzniknou :
- Samci s výbavou AB, tedy s polovinou informace ze sex chromozómů samce i samice. Tím se původní predispozice na "kulatou" hlavu ředí na 50 %
- Samice s výbavou AX, tedy také s polovinou informace od samce i samice. Jenže to co vypadá jako totéž, není totéž. Polovinu genetické výbavy tvoří "determinant" pohlaví - X- a druhou polovinu výbavy tvoří samčí část A. Protože účinek chromozómu X, tedy samičího pohlavního chromozómu, je slabý, dalo by se nadneseně říci, že samčí výbava ze sex chromozómu má více než 50 % účinek. Ve své podstatě to znamená, že samice je v tomto případě jakýsi "nosič vody", který pouze nese dispozici pro "kulatou hlavu" (v našem případu). Budeme pářit dále :
Samce CC spárujeme s dcerou původního páru tedy AX a sledujeme dále.
Dostáváme samce typu CA a samice CX.
Jak je vidět, samičky F2 se zbavily chromozomální informace původního samce AA (jejich dědečka) a přejímají genetickou informaci z chromozómů svého otce. Zatímco u samců v F2 zůstává poloviční informace původního samce, jejich dědy. Schéma je velmi zjednodušené. Skutečnost je trochu složitější. Nebereme zde např. v potaz podíl genetické informace - v plemenářské práci se tomu říká "podíl krve" jednotlivých ptáků, takže výsledek je pak trochu naředěný. Šlo mi ale o princip, aby bylo jasné, jak funguje "výměna genetických informací" a to nejen u básníků.
Závěrem je důležité si uvědomit, že samice v F1 jsou velmi důležité - předávají otcovskou genetickou informaci na další generaci v daleko méně modifikované formě oproti svým bratrům. Běžné sledování exteriérových, ale i užitkových vlastností probíhá po linii OTEC - DCERA - VNUK. To je dobré vědět při snaze o založení, eventuálně upevnění chovné linie nebo chovného kmene.
Jedná se jen o vlastní úvahu, takže ji nelze brát, jako "hotovou" věc. Doufám pouze, že se mi podařilo princip objasnit srozumitelně. Nemám žádné ambice přidávat duše akvaristům. M. Vít
Poslední změna: 9 roků 2 měsíců zpět uživatelem vitmichal.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
- dvorakjiri
- Offline
- Prémiový člen
Less
Více
- Příspěvky: 100
- Obdržená poděkování 0
9 roků 2 měsíců zpět - 9 roků 2 měsíců zpět #950
od dvorakjiri
Odpověděl dvorakjiri pro téma Šlechtění
Ahoj Michale
neboj rybičky sem vypustil protože už to skoro chápu vono to zas tak úplně složitý neni jen na mě se musi pomalu J.
neboj rybičky sem vypustil protože už to skoro chápu vono to zas tak úplně složitý neni jen na mě se musi pomalu J.
Poslední změna: 9 roků 2 měsíců zpět uživatelem dvorakjiri.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Vygenerováno za 0.387 sekund