záťaž na samicu

Dobrý deň.

Dovolím si jednu filozofickú otázku.

Čo, podľa vás, najviac zaťažuje samicu pri hniezdení? Znášanie vajec, sedenie na vajciach, alebo kŕmenie mladých?

JS

Nazdar Jozef,
pokud se budeme bavit o situaci kdy je na začátku vše jak má být (věk, teplota dostatek všeho ...) pak si myslím, že to bude ta třetí možnost. Podle mne je delší a náročnější na organizmus. To zahřívání vajec bude asi nejméně zatěžující, pokud ji samec občas vystřídá a ne, že ji seřeže když jenom vykoukne z budky.
Letos mám takovou samici co místo toho aby se šla nažrat tak raději seřeže toho samce. Obvykle se to ale srovná po vylíhnutí.
Jo a mimochodem je to samice z tvého chovu a ten chudák je od Tomáše Osoby.
V

Ahoj oběma,
také souhlasím s Vláďovo názorem, i když samozřejmě snáška třeba 7 - 8 vajec při druhé snůšce asi také vykoná své. Ale i tak je dle mého krmení nejvíce zatěžující a v kombinaci se snáškou je toho na ni opravdu dost. Ale bude také záležet pár od páru. Jsou páry kdy krmí aktivněji samec obzvláště při vylétnutí a tak je samice na druhou snášku v pohodě a může si i částečně odfrknout. V tomto případě bude možná náročnější pro tuto konkrétní samičku snáška. Ovšem pokud je samec tak trochu lajdák a samička krmí z 80 % sama až do odstavu pak je to na ni samozřejmě znát mnohem více již po prvním hnízdění a druhá snáška už pro ni může být celkem velký problém , protože snáší třeba ještě při dokrmování mladých. Tam bych řekl, že to může být až na hraně jejich schopností.

Dobrý večer!
Nebudem sa vyjadrovať k triedenej záťaži samíc v reprodukčnom období podľa jednotlivých priebežných etáp ale táto téma mi pripomenula výskum samíc amadín Gouldovej, ktorej výsledky boli publikované začiatkom roku 2011.
Samice zaradené do chovu v monogamnom vzťahu v chovateľskom zariadení s nekompatibilnými samcami majú vyššiu hladinu stresového hormónu a neskoršie začínajú reprodukciu ako s kompatibilnými partnermi. Ale výber partnera je nie jednoduchý a vlastne v chovateľskom zariadení ho často robí chovateľ. U samcov napríklad s nízkou hladinou testosterónu nemusí byť sfarbenie tak atraktívne a nápadné ale môžu byť práve preto lepšími na odchov potomstva. To znamená, že na záťaž samíc pri hniezdení veľmi vplýva voľba partnera. V chovateľskom zariadení má jej voľba partnera obmedzené možnosti. Na začiatku roku 2011 boli prezentované výsledky, keď fyziológ Dr. William Buttemer na základe krvných testov, ktoré robil od samíc spárovaných prirodzeným výberom a od samíc spárovaných bez prirodzeného výberu porovnal hladinu kortikosterónu zo vzorky krvi. Samice ktoré boli s nekompatibilnými samcami mali hladinu stresového hormónu 3-4 krát vyšší. Tento výskum robil v spolupráci so Sarah R. Pryke a Simon C. Griffith.

Zdroj: Griffith, S., Pryke, S., & Buttemer, W. (2011). Constrained mate choice in social monogamy and the stress of having an unattractive partner. Proceedings of the Royal Society

Zdravím Vás,
No a v tom je ta potíž. Takový luxus aby měli možnost přirozeného výběru je u chovatele trochu sportovně založeného možný jenom zřídka. Obvykle to uděláme za ně. U kanárů se to praktikuje 500 let.
Naštěstí dnes není třeba (alespoň u mne) hledět na množství a páry obvykle skládám podle potřeby. Jeden plánovaný potomek má pro mne větší cenu, než pět dle výběru guldích rodičů (opět obvykle).
Další věcí asi bude, že když pár sestavím nemusí to znamenat, že jsou oba stejně připravení. U kanárů se to pozná celkem jednoduše. Když není správný čas, samice seřeže samce.
Co mne napadá, že i u lidí je to pokaždé jinak. Někdo uvidí jehlu a je na mrtvici a druhému je jedno, že teče krev.
VJ

Dobrý večer všetkým.

Čítal som vyjadrenie k výskumu S. Pryke, len mi nie je jasná jedna vec. Každý jedinec znáša stres inak. Vidíme to hlavne u pracovných psov. Jeden je kľuďas, jeden je nervák. Robiť testy na stres vtákom v zajatí sa mi akosi nepozdáva. Oni majú stres v zajatí aj sami zo seba. Ale sú to skúsení vedci, tak im budem veriť .

No a teraz k mojej otázke. Neviem, zdá sa, že sedenie na vajciach je najmenej zaťažujúcou vecou. Lenže počas hniezdenia majú vtáci zvýšenú teplotu (preto niektoré jedince majú aj redší trus a keď som choval korely, tak trus aj celkom (ne)pekne zapáchal. No a sami vieme, ako na nás vplýva zvýšená teplota - sme nevládnejší a potom musíme dostatočne dlho sa dávať dokopy. Porovnal som síce človeka s vtákom a nemusí to byť presné. Len konštatujem a dávam iný pohľad.

JS