Popis jednotlivých pozic

I. Typ, velikost, postava, kondice

Amadina Gouldové má mít souměrnou (harmonickou) postavu, s určitým nádechem vznešenosti. Není typem vyloženě štíhlého ptáka.

Tělo, od nasazení hlavy(ramen) by mělo tvořit souměrný ovál který se zužuje až přechodem k ocasu. Hlava má být správně umístěna, v podélné (mediální) rovině trupu, je zaoblená a má, vůči tělu, přiměřenou velikost. Ramena a prsa jsou správně vyvinuta,hrudník je souměrně spojen s břichem a elipsovitý tvar těla končí až s nasazením ocasu. Linie zad je měkká a pravidelná, v jedné přímce s ocasem. Mírný ohyb na vrcholu zad (mezi krkem a zády) je přípustný. Samci, mající delší ocas mohou opticky působit delším dojmem, než-li samice, ale celkový dojem by neměl mít charakter „vlaštovčího těla“.

Velikost:

Správný postoj, vzhledem k vodorovné ose (bidlo) by měl mít úhel 45-50°. Břicho musí být náležitě zvednuté nad bidlo (pták nesmí „ležet břichem na bidýlku“). Křídla správně nesena, přiléhají k tělu a kostřeci, nejsou povislá. Nesmí se křížit. Nohy jsou paralelní se středovou osou těla. Kuželovitý zobák má vzhledem k hlavě správné nasazení – linie zobáku by měla probíhat asi 1-2 mm pod spodním okrajem oka. Vystavený pták musí být zdravý, bez klinických příznaků onemocnění, mít kulaté oči, široce otevřené, s neporušenými okraji. Nesmí mhouřit oči.. Peří by mělo být čisté, opeření celistvé, peří s leskem. Peří musí mít náležitou hustotu, především na okrajích očí, bradě a kořenu zobáku. Zobák čistý, nepřerostlý, odpovídající barvy. Pták by měl mít nohy hladké, odpovídající barvy. Amadina Gouldové je přirozeně klidný pták. během posuzování jistě sedí nebo poskakuje na bidýlku. Ospalý nebo naopak nervózní projev je penalizován.

Nejčastěji penalizované vady:

II. Barva a kresba

Jak již bylo uvedeno, amadina Gouldové nemá výraznou kresbu. Proto je třeba zásadní pozornost věnovat v této pozici barvě – její intenzitě, přesnému ohraničení jednotlivých barevných partií a to především u masky, ohraničení (obojku), límce, krku a prsou, které jsou jasně ohraničeny. Hrudník může být delší, ale s jasnými obrysy. Maska je symetrická s ostrým, jasným ohraničením. Krk zřetelně oddělen maskou a ohraničením (obojkem). U červenohlavých a žlutohlavých ptáků musí být černé ohraničení pravidelné, u samců 0,7 mm, u samic 1 mm široké. Límec musí být zřetelný na vrcholku hlavy a zvolna se ztrácející ve spodní části hlavy. Šířka límce u samce 7 mm, u samice 3 mm. U černohlavých ptáků tvoří maska,ohraničení,brada a krk jednolitou, černě zbarvenou oblast od zobáku po límec. Přechod k límci je měkký (pozvolný). Tolik ke zbarvení v obecném měřítku. Protože amadina Gouldové vytváří několik barevných mutací a kombinací, vrátíme se ještě k popisu u jednotlivých skupin později. Přesný popis, společně s obrázkem zahrnuje standard v barevných přílohách.

Nejčastěji penalizované vady:

Obecné popisy zbarvení jednotlivých barevných mutací

Při posuzování jednotlivých barevných mutací postupujeme vždy podle popisu, který je uveden společně s jeho popisem v barevné příloze standardu. Zde si připomeneme pouze základní parametry některých mutací a kombinací.

Žlutá řada

Zelený pastel (1F žlutí samci)

Ptáci této mutace mají potlačený eumelanin a to až o 50% vůči přírodním ptákům. Tato mutace se vyznačuje neúplnou dominancí, která je vázána na pohlaví. Tedy přeloženo-takto zbarveni mohou být pouze samci. Jeden jejich pohlavní chromozóm nese faktor pro žlutou barvu, druhý pro zelenou(přírodní) barvu. Protože ani jeden z uvedených barevných faktorů není schopen „přetlačit“ ten druhý, dochází ke „smíchání“ obou faktorů a tím i barev. Všechny eumelaninové barvy jsou oslabeny a působ zředěným dojmem. U černohlavých ptáků vede tato mutace k zeslabení intenzity černé barvy v masce na šedočernou až šedou. Pokud je navíc takto zbarvený pták v kombinaci s běloprsou mutací, může být maska jen šedá až světle šedá.

Upřednostňováni by měli být ptáci se světleji zbarveným pláštěm. Zásadní vadou je pak výskyt zelených per v plášti. Takto zbarvení jedinci by měli být klasifikováni jako NU, protože tato vada je vysoce dědivá.

Žlutá mutace (2F žlutí samci, 1F žluté samice)

Ptáci této mutace mají :

• samci - na obou pohlavních chromozómech faktor pro žlutou barvu
• samice–na jednom pohlavním chromozómu faktor pro žlutou barvu (druhý je inaktivní)

V podstatě se jedná o pokračování mutace předchozí (pastel), v dokonalejším provedení. Takto zbarvení ptáci mají melanin snížený o 75% oproti přírodnímu vybarvení. Černohlaví ptáci mají jemně šedou barvu masky, v případě kombinace s běloprsou mutací pak mají hlavu téměř bílou.

Zásadní vadou je výskyt zelených per v plášti, eventuelně v křídlech (hodnocení NU). Zvýhodňuje se intenzivněji žluté zbarvení pláště, především u samců.

Modrá řada

Do modré řady zahrnujeme jak vlastní modré ptáky, tak i modropastelové a stříbrné jedince. U všech těchto typů jsou popisy stanovené pouze pro dvě kategorie zbarvení hlavy – černohlavé a červeno / žlutohlavé. Je to dáno tím, že rozlišit červeno a žlutohlavé ptáky je u těchto mutací obtížné a v řadě případů prakticky nemožné.

Modrá mutace

Tato mutace má dědičnost volnou (autozomální), to znamená, že štěpit na modrou barvu mohou samci i samice. Ve zbarvení jsou zeslabeny, nebo úplně mizí lipochromové barvy (žlutá, červená). Díky lomu světla pak dochází k tomu, že původní zelené zbarvení pláště zbavené lipochromů, se díky přítomnosti melaninů jeví jako modré. To je patrné především na plášti, kde by měly melaniny tvořit zářivou, azurovou barvu.

Modrý pastel

Jedná se v podstatě o neúplnou kombinaci. Autozomálně modří ptáci mají jeden pohlavní chromozóm s faktorem pro zelenou a jedním faktorem pro žlutou barvu. Tím vzniká kombinace, podobná u zelených pastelů, ale na podkladě modré barvy. Takto vybarveni mohou být pouze samci.
Zvýhodňují se ptáci se světlým pláštěm. Zásadní vadou je pak výskyt modrých per v plášti. Takto zbarvení ptáci jsou hodnoceni NU.

Stříbrná (kombinace)

Jedná se v podstatě o kombinaci dvou barevných mutací. Ptáci jsou autozomálně modří. Samci mají faktor pro žlutou barvu na obou pohlavních chromozómech, samice na jednom (druhý je inaktivní).

U ostatních mutací a barevných kombinací postupujeme podle popisu a vyobrazení v příloze standardu.

III. Opeření

Peří vystavených ptáků musí být hladké a působit celistvým dojmem. Musí přiléhat k tělu a mít náležitý lesk. Peří musí mít náležitou hustotu, především v oblastech, kde je tvořeno drobnými pírky – okolí očí, zobáku, brada. Opeření prsou a pláště musí být tak husté a takové délky, že není zřetelný přechod mezi jednotlivými pery. Ocas musí mít dvě rovná středová brka, stejné délky.

Nejčastěji penalizované vady:

IV. Zobák, nohy, drápky

Zobák amadiny Gouldové by měl mít pravidelný tvar, měl by být správně nasazen (viz. výše) a měl by mít barvu odpovídající typu a barevné mutaci. Pouze u samic může být, v důsledku fáze biologického cyklu černý. Jeho povrch by měl být hladký, nesmí být šupinkovitý, otlučený nebo roztřepený. Okraje obou čelistí zobáku k sobě těsně přiléhají a jsou stejně dlouhé.

Nohy musí být správně nasazeny, paralelní ke středové (mediální) ose těla, s třemi prsty otočenými dopředu a jedním dozadu. Prsty jsou pravidelně zakulaceny směrem dolů. Nohy nesmí jevit známky zakřivení či zakrnění. Mají být hladké a přiměřeně silné, v odpovídající barvě. Zjizvené nebo oteklé nohy, či jejich části, jsou posuzovány jako defektní. Nesmí chybět články prstů.

Drápky musí být přiměřeně dlouhé a svým nasazením kopírují prodlouženou osu nasazení prstu. Musí mít barvu odpovídající typu a barevné mutaci. Nesmí chybět drápek.

Nejčastěji penalizované vady:

Nepřípustné vady (vylučují ptáka ze soutěže – NU):

• nekroužkovaný pták
• kroužek upravený, nečitelný nebo ve větším rozsahu poškozený, jiné velikosti
• zjevná onemocnění ( průjem, záchvaty,malátnost,
• otoky nohou, prstů vápenka apod.)
• zlomeniny a poranění
• silné rozpeření a nedopeření
• chybějící dvě a více ocasních per nebo dvě a více letek
• chybějící prst
• chybějící dva a více drápků
• deformace částí těla (prsty, zobák, křídla)
• silná nervozita a neklid – netrénovaní ptáci, nevýstavní kondice
• chybné zařazení do výstavní třídy

Nejčastěji penalizované vady